Včelařská konference

"Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého?"

Plazivý jetel se snad ani nikde záměrně neseje, na druhé straně roste skoro všude na trochu vlhčejších místech, takže jeho vliv bude velice těžko zjistitelný a odlišitelný od jiných zdrojů.
V literatuře se tuším uvádí jako dobrý zdroj pylu a spíše jako slabší zdroj snůšky. Pokud pozoruji, včely na něho létají hodně.
Asi bude dobrý zdroj snůšky na místech, kde je ho hodně a kde nic jiného nekvete, plochy s množstvím extenzívních luk, pastvin atd a bude poskytovat snůšku od června po srpen až klidně i září a později. Pokud na takovém místě nebude moc včelstev, může z toho být i docela dobrá pozdní snůška pro med, u mně na stanovišti pro med maximálně tak do poloviny srpna. Později už jsou u mně příliš chladné noci a zřejmě kvůli tomu už je produkce sladiny v přírodě maximálně vhodná jen jako podněcovací snůška zvyšující účinnost krmení, pokud se v té době nepřemnoží producenti medovice.
Co se týká čistě bílého, plazivého jetele, můj subjektivní pocit z něho je takový, že i tento jetel s kratšímu trubkami nejlépe meduje v suchším prostředí. Ideálně tehdy, když zemědělec louku poseče nebo pastvinu nechá vypást v době, kdy je dalších 14 dní vlhko a hodně prší a jetel se hodně rozroste i na suchších místech. A potom je další 2 - 4 týdny spíše sucho, takže bílý jetel kvete cca měsíc po sečení v spíše suchém prostředí jen s rosou....
Když v době kvetení bílého jetele nastane mokré počasí, jetel připadá mi že nemeduje.
Běžný luční jetel s hodně dlouhými trubkami je pro včelí snůšku vysloveně zabitý, pokud se nejedná o monokulturu větší rozlohy a pokud zároveň v době květu není velké sucho - zkušenosti z socíku z kočování na jetel.